Takoví jsme byli

Takoví jsme byli aneb Co prozradil Socháček

1991:

dnes se zdál vzduch mnohem čistší a voňavější? Nebylo to ani tak včerejším deštěm, ale tím, že náš

Víte,že

• Pan hospodář od vchodu odstranil své uleželé gumáky
• Mr. Doupit se bojí vlézt do stanu z obavy, že by obsadil místo v garáži určené kočárku jeho vnučky
• Paní Caletková „proprala“ s paní Pimprlovou dost nahlas teprve první polovinu Domaželic? Na tu druhou se chystají ve středu příštího týdne
• Milan s Michalem mají v noci pravidelně otevřena dvířka od stanu? Důvodem je marná snaha o pročištění vzduchu, který se po výeších obou všemi otvory stává hustší a hustší

1992:

když tábor ztichne, dějí se podivné věci? Tak například naše vypůjčené kuželky obživly a vydaly se na pochod

Víte,žeke

• Stanu č. 30, kde už ovšemstál ke všemu připravený dřevěný panák s čelní pleší a v rukavičkách. Milé to probuzení pro naši kuchtičku!
• Od pondělka už nemůsíme zapínat a vypínat čerpadlo? Nějaký dobrodruh si ho zřejmě přes den „ občíhl“ a v noci své dílo dokonal. Čistým řezem hadici i elektrošňůru zbavil kontaktu s Rondelou a hurá pryč.
• Ze všech jídel v prvním týdnu nám nejvíce chutnalo rizoto? Nejprve jsme si z našich porcí chtěli postavit sněhuláky, tak ta rýže pěkně držela při sobě. Konzistenci narušovalo jen pár zrnek hrášku a kousky masa.

1993:

letos byla naměřena historicky nejnižší teplota? Po druhé hodině noční ukazoval náš táborový teploměr těžko uvěřitelné 4 stupně Celsia!

Nevítaná soutěž

O tom, že je náš tábor zaplaven spoustou myší, jsme vás již informovali. V noci ze středy na čtvrtek si dokonce uspořádaly soutěž, která prožere víc děr v batozích a taškách. Bojovaly všechny statečně a hryzaly, co se dalo. Vítězkou se stala myš Vilemína, která ve stanu paní kuchařky Mirky prohryzala čtyři díry v nákupní tašce. Přestože tato soutěž mohla být pro její účastnice zajímavá, neradi bychom se dočkali dalšího pokračování.

1994:

Šaman dělá dobré skutky

V závěru prvního týdne se na nás obrátili Junáci z Rožnova tábořící na břehu Juhyně o pomoc. Jeden z jejich středu trpěl už dva dny jak Job. Hospodář a šaman v jedné osobě Stáňa bez dlouhých řečí osedlal koně pod kapotou naší žabičky a vyrazil s chorým skautíkem do Kunovic. Za necelou hodinku byli všichni zpět, borec se uzdravil a nám zbyl dobrý pocit z pomoci bližnímu.

Rozmary počasí

Letošní turnus v mnoha směrech láme všechny rekordy. V prvním týdnu se rtuť teploměru vyšplhala k neuvěřitelným 36 stupňům Celsia, což mělo za následek oslabení organismu třetiny táborníků do té míry, že neudrželi jídlo vrchem ani spodem. Při čtvrteční ranní bouři způsobily blesky křižující oblohu, že mnozí táborníci, domnívaje se, že se už rozednilo, vybíhali na rozcvičku ve 4 hodiny ráno!

1995:

Z knihy návštěv

„Jak to děláte, že se dětem u vás tak líbí? Nápad s vodovodním potrubím, který jsem viděla na vlastní oči, se mi velmi líbil, zejména pro to, že si děti musí samy vymyslet taktiku pro přenos vody vlastními silami. Hned bych se taky zúčastnila!

Korupce na táboře

Ačkoliv se každý z nás snaží chovat tak čestně, jak to jenom jde, vyskytly se tu i případy korupce. Před losování výherců luštěnek se někteří ze starších táborníků snažili domluvit se sličnými losovatelkami z řad zvláštního oddílu to, aby právě jejich lístek s odpovědí byl tažen. Ke cti výše jmenovaných nutno uvést, že se kokiny a žvýkačkami nenechaly oblomit a losovaly vždy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

1996:

Ani jedno číslo se nedochovalo

1997:

Naše nahrávací studio

V pátek odpoledne se při čekání na start soutěže Nápisy krále Ašóky sešla v jídelně docela zajímavá partija. Holky i kluci z různých oddílů si toto čekání krátili zpěvem. Posléze se přidal i Jára s kytarou. Ten také přišel na nápad tyto zpívánky nahrát na magnetofon. Slovo dalo slovo a nápad se začal realizovat. Aby byl zvuk nahrávky bohatší, kytaru převzala Zuzka K. a Jára naladil své skřipky. Kromě jiných hitů připomeňme nepřekonatelné sólo Pavla K. za pomoci hudby ze sluchátek (Nonstop, Celebration). Ostatní hity si můžete poslechnout na historicky prvním LP s názvem „Sochováci live a unplugged“.

1998:

Ani jedno číslo se nedochovalo, tento rok byl posledním, kdy jsme pořádali dva turnusy LPT

1999:

Esmeraldo, vrať se!

Největší tragédií pro několik děvčat (jinak docela normálních) je nemožnost sledovat v celém národě tolik populární mexickou telenovelu Esmeralda. Jak se nám podařilo zjistit z důvěryhodných zdrojů za stany, některé z nich po večerce skrápějí slzami polštáře a spacáky (ráno vše svádějí na silnou rosu!). Jiné píší dopisy rodičům, aby si pamatovali vše, co se v seriálu událo po dobu jejich nepřítomnosti. Tato zhoubná vášeň vyvrcholila u jedné tábornice dokonce tím, že kromě bolení břicha a hlavy ji přestalo bavit veškeré dění na táboře, takže rodiče byli nuceni si ji předčasně odvézt. Inu, někdo má rád holky, jiný vdolky (nebo Esmeraldu).

P.S. Tato mexická ptákovina zcela pohltila i našeho hlavního vedoucího. V pondělí večer, kdy všechny děti krásně zpívaly u táboráku, seděl v jídelně s očima přilepenýma na obrazovce a hltal každé slovo José Armanda, Adriana, Graciely či Melésia. A přestože potom tvrdě zapíral, my víme své. Tak to vidíte, ne láska, ale TV NOVA je mocná čarodějka.

2000:

Víte, že …

• tak škaredé vedoucí v prvním týdnu jsme tu ještě neměli? Jeden se vymlouval na citlivou pokožku, druhý na beďary, další zase na tupou žiletku. Tomuto trendu podlehl i hlavní Jára, který si vymyslel báchorku, že nemá pěnu na holení.
• Celá redakce doufá, že se tato trapná situace už nebude opakovat!

Z deníku naší zdravušky

9.8. - opět večer a opět krev. Tentokrát píchnutí nožem do ruky. Pachatelem byl malý Bobeš S., postiženým trochu větší Pavel Č. Krve teklo jako z vola, naštěstí se ukázalo, že rána není příliš hluboká, takže šít nebylo třeba. Ránu jsem Pavlovi vyčistila, ovázala a vynadala oběma aktérům.

2001:

Nefoťte pořád!

Titulek sice mate, ale řeč bude o bouřce, která předcházela sobotnímu řádění krup. S úderem půlnoci se obloha rozsvětlila poprvé a potom ještě mnohokrát. Hromy bily stále hlasitěji, jednu chvíli se blesk a hrom téměř sešly, to zřejmě uhodilo na, Hlavné. Některé děti ten rachot probudil a třesouce se strachy se raději přesunuly do jídelny. Známý exot a popleta Michal S. byl tím kraválem tak zblblý, že přišel s každou botou jinou. Asi po hodině se nebe zklidnilo a děti mohly opět ulehnout do svých plátěných příbytků.